Veselá deka...

 
Deku jsem šila pro jednu smutnou a momentálně nešťastnou dušičku. Doufám, že aspoň ta troška veselých barev přinese něco málo radosti. Kdybych mohla, mávla bych i kouzelným proutkem a veškeré obavy a starosti proměnila jen v pohodu, štěstí a klid pro tvou dušičku. Bude dobře, a to i přesto, že život není takový, jaký bychom ho chtěli mít a už vůbec ne spravedlivý. Obzvlášť bolestně a nespravedlivě to člověk vnímá, když celým srdcem dává, a ono se mu vrací jinak, než očekává.
A o to hůř, když je to od lidí tvému srdci nejbližších.

 

Moje první deka...

Nadpis by měl správně znít "moje druhá deka", ale ta úplně první, ta sice někde skončila ve fotogalerii na Marině, ale...trápila jsem s ní tolik, že výsledek nebyl dle mých představ, takže bych ji nechala jako úplnou před skokanku všech mých ušitých dek. Seberu-li odvahu, také ji sem umístím, ale zatím nemám tu odvahu :-)
Jak se snažím zaplnit blog svými výtvory, pátrám v PC po fotkách, tak jsem našla fotky s dětskou dekou, kterou jsem šila pro malého Kryštůfka, v tu dobu čerstvě narozeného, vnoučka naší paní asistentky. K dece samozřejmě nesměl chybět polštářek.

Nejdříve nastříhat

Poté poskládat

Pečlivě sešít

Vyžehlit a nafotit

Vyfotit detail

Pěkně ukázat křivé švy

Z dálky je to lepší :-)

Spodek deky

A samozřejmě nesmí chybět polštářek

Druhá v pořadí...

Tak tohle byla moje druhá deka, kterou jsem ušila.
A opět šitá podle Mariny.

Únorová deka z Mariny

Únorová deka z Mariny ušitá v srpnu :-)
A k ní ještě polštářky. 

Deka ze zbytků látek

Trošku jsem potřebovala vyčistit skříňku s látkami. To proto, abych si mohla koupit nové :-)
Deka vznikla v klasické, červeno-modré kombinaci a je podšitá měkoučkou plyšovou dekou.
Vatelín jsem již nedávala, deka je i tak krásně teplá a nádherně se pod ní spí.
Tedy, abych to upřesnila, já pod ní usínám okamžitě.

Mé šití s Marinou...deka

Deku jsem šila v rámci kurzu " Kdyby tisíc dek se šilo "
Kurz byl pod vedením Bellet na Galerii Marina.