u Petiny

neděle 30. září 2012

Babí léto...

Musím přidat ještě pár fotografií ze zahrady z dnešního slunečného dne.
Poslední zajímavé květy babího léta, které mám na zahrádce na konci září, jsem se snažila  zachytit na fotografii.













Dnes se také na fotbalovém hřišti, které máme za plotem, rozjela předvolební kampaň.
ODS ji zřejmě zahájila... nikdo se moc neúčastnil, neboť zároveň probíhal fotbalový zápas... Sledovala jsem je chvíli z okna...ale to není nic pro mě. Ani předvolební kampaně a ani místní fotbal. O všem si totiž myslím své... :-)
Foto přikládám.










Hraběnčin štrúdl...

Z darovaných jablíček z fary jsem upekla Hraběnčin štrúdl.
Byl božsky dobrý. Asi proto, že jsem použila jablíčka z fary.



Přikládám recept, koláč je dobrý, rychlý a křehký.

1Hera, 4žloutky, 15dkg.cukru, 45dkg.hladké mouky,1kypřící prášek do pečiva, 8 větších jablek, dle chuti skořice ( já nedávám, neboť skořici nesnáším ) sekané ořechy, rozinky.

Postup:
Heru,žloutky,cukr,mouku a prášek do peč.smíchám a vypracuji těsto.
1/3těsta odkrojím a dám do ledničky vychladit. Těsto rozprostřu, spíše vtlačím na plech, na těsto nastrouhám jablka, posypu (skořicí) oříšky a rozinkami. 
Ze 4 bílků a 10ti dkg.cukru ušlehám tuhý sníh, který rozprostřu na jablka a povrch po celé ploše postrouhám zbylým těstem.
Peču cca 30- 35 minut při 180stupních dorůžova.

Dobrou chuť :-)

Druhá šance ...

Na jaře jsem byla nucena ostříhat fíkus Benjamin, jelikož se mi jej, ani přes veškerou péči a různé postřiky, nedařilo ochránit od škůdců. Po mém zásahu zbyl v květináči jenom kmen. Usoudila jsem, že na záchranu nemá sebemenší naději. Květináč s ostříhaným pahýlem jsem odnesla na zahradu ke kompostu a postavila za vzrostlou jedli s tím, že jej vyklopím do kompostu. No a znáte to, květináč tam stál do dnes. Chráněný před sluncem, větrem a prudkým deštěm.
Dnes jsem ho odnesla na terasu a zítra ho vezmu domů. Fíkus si vybojoval druhou šanci.





A v našem bylinkovém záhonku se nám usídlila malá panda :-)) asi jí zachutnala pažitka :-))



úterý 25. září 2012

Farská zelenina...

Celý včerejší den jsem myla a krouhala zeleninu.
Josefka, hospodyně z fary ve Vyšehorkách, mě při naší návštěvě za našim poutníkem, farářem a přítelem, Františkem Líznou, obdarovala takovou dávkou zeleniny, že mrazák nemá daleko k prasknutí. Josefko, vím, že sem na blog určitě nezavítáte, ale zmínit jsem se musela :-)




Tak to je jen taková malá ukázka "zeleninobraní" z fary :-) A to nemám nafocené bedýnky s rajčaty, okurkami, cuketou, hroznovým vínem a hruškami. A ještě demižony s domácím moravským vínem!

Jsem ráda, že náš poutník František se vrátil z další pouti v pořádku domů. Budeme se těšit na další knihu, která se stává tradicí po každé pouti. Klobouk dolů před Vámi Františku, že takový lán světa ujdete pěšky ve svém požehnaném věku, s batohem na zádech.



Koho by více zajímal život kněze Františka Lízny, přidávám odkaz na Wikipedii...


Odkaz na Wikipedii

 










pátek 7. září 2012

Poděkování Lence...

Dlužím ještě poděkování Lence, jedné milé blogerce, která mi udělila, respektive mému blogu, krásné ocenění.

 

Leni, moc děkuji, mám ohromnou radost !!!
Snažila jsem se poděkovat přímo u tebe na blogu, ale bohužel mi nejdou vložit komentáře k tobě do blogu.
Přes víkend bych ráda ocenění poslala dál, tak jak určují pravidla.


Dovolená po druhé...

Doplňuji slíbené fotky ruských letáčků, kde si prosím povšimněte nejen úžasné předpovědi počasí v horní části prospektu, ale i různých přání ruských klientů svým blízkým, umístěných ve střední části prospektu, ozdobené příhodnou malůvkou zprava i zleva....








Balená voda si zaslouží také fotografii, s tímto jsem se ještě nikde nesetkala. Mít vodu jak v kelímku od jogurtu...




V centru Kemeru jsme objevily nádhernou cukrárnu, kde ve výloze byly úžasné dorty.
A opravdové !!! Tady je malá virtuální ochutnávka...



 



a naše každodenní svačinka u bazénu, toho se snad ani nelze přejíst :-)))




středa 5. září 2012

Po dovolené...


Po týdnu se vracím ke svému blogu.
Důvodem mé absence byla krátká týdenní dovolená. Podařilo se mi sladit kalendář s pár dny volna a volnými dny kamarádky a vyrazily jsme si užít trochu sluníčka.
Cíl cesty: Kemer, Turecko, hotel Maxim.
Cestovní kancelář: Čedok (ne nedělám reklamu, to v žádném případě, berte to prosím pouze jako informaci vztahující se k účastníkům zájezdu. S jinou cestovkou se mi totiž ještě nestalo, abych byla nejmladší :-))) účastnicí zájezdu.)
Účastníci zájezdu: mimo nás dvou duchem i tělem mladých děvčat, důchodci - průměrný věk od 60 let výše :-)))
Hotel: Maxim, vlastník hotelu Intourist - ruský majitel, (což Čedok jaksi zapomněl uvést ve svých informacích o hotelu)
Poloha naší destinace: vzadu hory, vpředu moře, vpravo a vlevo samý hotel :-)
Turecká riviéra, město Kemer je obklopeno hustě zalesněnou oblastí svahů Tahtali Dagi, která je oficiální část národního parku. A za kopcem se skrývá antické město Olympos. Krajina nádherná, moře krásně čisté a teplé a oblázková pláž. Jediná nevýhoda - děsně malá pláž, lehátka v řadě nalepená jedno na druhé.
Ještě že u bazénu bylo místa dost a na pláž to bylo 10 metrů.
 



Výhled vlevo z balkonu z našeho pokoje

Výhled vpravo z balkonu našeho pokoje

Bazén u hotelu s úžasně teplou vodou i po ránu

Pohled na bazén z terasy lobby baru


Vodní sporty, nebo spíše vzdušné sporty




Náš průvodce Marek, který byl neúnavnou studnicí informací a vědomostí

Bazilika sv. Mikuláše v Demre

Tajně jsem vyfotila fresky, bohužel jsem musela bez blesku, abych se neprozradila
Zachovalý zdobný oblouk

Mandala  v dlažbě
Skalní pohřebiště Myra

Pohřebiště Myra
Loď v zátoce


V zátoce byl i ploutvonožec
Užily jsme si odpočinku, báječného jídla, večery prochodily po městě a den zakončily v baru u dobrého pití. Oprášila jsem ruštinu a každé ráno u snídaně na nás čekal na stole u snídaně letáček v ruském jazyce, kde si ruští hosté nechávali tisknout vzkazy svým otcům, matkám, manželkám a prarodičům, kteří s nimi trávili dovolenou, k narozeninám, k výročí svatby a všem možným i nemožným výročím.
Neodolala jsem a pár jsem si jich přivezla, s tím, že je musím dát na blog, s tímto zážitkem se musím podělit. Další příspěvek bude věnován avizovaným letáčkům, balené vodě, která si zaslouží také fotografii zde na blogu a úžasné dorty, umělecká díla, jedné cukrárny v centru města Kemer.