Po dovolené...

Po týdnu se vracím ke svému blogu.
Důvodem mé absence byla krátká týdenní dovolená. Podařilo se mi sladit kalendář s pár dny volna a volnými dny kamarádky a vyrazily jsme si užít trochu sluníčka.
Cíl cesty: Kemer, Turecko, hotel Maxim.
Cestovní kancelář: Čedok (ne nedělám reklamu, to v žádném případě, berte to prosím pouze jako informaci vztahující se k účastníkům zájezdu. S jinou cestovkou se mi totiž ještě nestalo, abych byla nejmladší :-))) účastnicí zájezdu.)
Účastníci zájezdu: mimo nás dvou duchem i tělem mladých děvčat, důchodci - průměrný věk od 60 let výše :-)))
Hotel: Maxim, vlastník hotelu Intourist - ruský majitel, (což Čedok jaksi zapomněl uvést ve svých informacích o hotelu)
Poloha naší destinace: vzadu hory, vpředu moře, vpravo a vlevo samý hotel :-)
Turecká riviéra, město Kemer je obklopeno hustě zalesněnou oblastí svahů Tahtali Dagi, která je oficiální část národního parku. A za kopcem se skrývá antické město Olympos. Krajina nádherná, moře krásně čisté a teplé a oblázková pláž. Jediná nevýhoda - děsně malá pláž, lehátka v řadě nalepená jedno na druhé.
Ještě že u bazénu bylo místa dost a na pláž to bylo 10 metrů.
 

Výhled vlevo z balkonu z našeho pokoje

Výhled vpravo z balkonu našeho pokoje

Bazén u hotelu s úžasně teplou vodou i po ránu

Pohled na bazén z terasy lobby baru

Vodní sporty, nebo spíše vzdušné sporty

Náš průvodce Marek, který byl neúnavnou studnicí informací a vědomostí

Bazilika sv. Mikuláše v Demre

Tajně jsem vyfotila fresky, bohužel jsem musela bez blesku, abych se neprozradila

Zachovalý zdobný oblouk

Mandala  v dlažbě

Skalní pohřebiště Myra

Pohřebiště Myra

Loď v zátoce

V zátoce byl i ploutvonožec

Užily jsme si odpočinku, báječného jídla, večery prochodily po městě a den zakončily v baru u dobrého pití. Oprášila jsem ruštinu a každé ráno u snídaně na nás čekal na stole u snídaně letáček v ruském jazyce, kde si ruští hosté nechávali tisknout vzkazy svým otcům, matkám, manželkám a prarodičům, kteří s nimi trávili dovolenou, k narozeninám, k výročí svatby a všem možným i nemožným výročím.
Neodolala jsem a pár jsem si jich přivezla, s tím, že je musím dát na blog, s tímto zážitkem se musím podělit. Další příspěvek bude věnován avizovaným letáčkům, balené vodě, která si zaslouží také fotografii zde na blogu a úžasné dorty, umělecká díla, jedné cukrárny v centru města Kemer.