u Petiny

pondělí 23. dubna 2012

Poklady...








sobota 21. dubna 2012

Dnešní kuchtění

Původně jsem chtěla dělat špagety se sušenými rajčaty a rukolu, ale nějak překvapivě byla sklenička s rajčaty prázdná...Na dně skleničky, ve zbytku oleje, se krčilo jedno pidi sušené rajčátko. Že by někdo chodil ujídat naložená sušená rajčátka do lednice? :-)))
A tak nezbývalo nic jiného, než naložit nová, tentokrát jsem vždy vrstvu rajčat proložila na plátky nakrájeným česnekem, bazalkou a čerstvou feferenkou a řádně zalila olivovým olejem.



Pak jsem se vrhla na samotné špagety. A protože rajčátkům bude chvilku trvat, než se uleží a budou se moci použít, musela jsem rajčátka nahradit aspoň feferonkou. Miluji totiž ostrá jídla. Feferonka je výborná i v čokoládě, prostě kdyby to šlo, zapekla bych jí třeba i do bábovky :-)))
A tady jsou dnešní špagety.
Olivový olej, na něm zlehka a krátce osmahnout česnek s feferonkou, přidat uvařené špagety a lehce promíchat, jen tak, aby se spojila chuť všech surovin a nakonec vmíchat rukolu. Naservírovat na talíře a posypat parmazánem.
Byly vynikající.



pondělí 16. dubna 2012

Moje první deka...

Nadpis by měl správně znít "moje druhá deka", ale ta úplně první, ta sice někde skončila ve fotogalerii na Marině, ale...trápila jsem s ní tolik, že výsledek nebyl dle mých představ, takže bych ji nechala jako úplnou před skokanku všech mých ušitých dek. Seberu-li odvahu, také ji sem umístím, ale zatím nemám tu odvahu :-)
Jak se snažím zaplnit blog svými výtvory, pátrám v PC po fotkách, tak jsem našla fotky s dětskou dekou, kterou jsem šila pro malého Kryštůfka, v tu dobu čerstvě narozeného, vnoučka naší paní asistentky. K dece samozřejmě nesměl chybět polštářek.


Nejdříve nastříhat

Poté poskládat

Pečlivě sešít

Vyžehlit a nafotit

Vyfotit detail

Pěkně ukázat křivé švy

Z dálky je to lepší :-)

Spodek deky

A samozřejmě nesmí chybět polštářek

pondělí 9. dubna 2012

Hnízdění

Hnízdo upleteno, vejce snesená a už zbývá jen sedět a sedět a sedět :-)
Tak už i u nás na zahrádce, ve smrku, hnízdí kosice. A je jí naprosto jedno, že jí hledím až do obýváku :-))) a fotím si ji.


Když se zastaví čas

V září 2011 se mi po 13 letech podařilo zavítat do mého rodného kraje, do mého městečka, tak moc spjatého se všemi krásnými vzpomínkami, kde jsem prožila celé své dětství a mládí, především o prázdninách, u babičky a dědy. Po smrti dědečka, jsme si babičku vzali do Prahy a bylo jasné, že domeček se musí prodat. Tak se také stalo. Od té doby jsem ve Vrbně pod Pradědem nebyla. Až toho září loňského roku.
Neumím dost dobře vyjádřit pocity, které jsem měla, když jsem vjela do mé vesničky. Nevím, jestli to bylo tím odstupem času, kdy jsem ve Vrbně nebyla, ale vše mi přišlo takové malé, cesty úzké a vzdálenosti kratší, než jsem si pamatovala. Moc se toho za ten čas ale nezměnilo, něco málo samozřejmě ano, ale když jsem druhý den vyrazila na obhlídku po městečku, měla jsem pocit, že se někde zastavil čas. A já si zas připadala, jak ta holka, která nikdy neodjela....


Dřevokombinát a i ta brána má stále stejnou barvu

Dům u zastávky naproti Dřevokombinátu je oprýskaný stále stejně

Lavička na kolonádě je také původní



Restaurace Mír u koupaliště

Stále prázdná kašna u kostela

Pohled od kostela se také nezměnil


Tuším, že toto je bývalý Moravolen


A cesta mě nejmileší, ukrytá navždy v mé paměti







Tohle všechno zůstalo tak, jak si to pamatuji. Tedy od roku 1998, kdy jsem byla ve Vrbně pod Pradědem naposledy.

sobota 7. dubna 2012

Druhá v pořadí...

Tak tohle byla moje druhá deka, kterou jsem ušila.
A opět šitá podle Mariny.





pátek 6. dubna 2012

Únorová deka z Mariny

Únorová deka z Mariny ušitá v srpnu :-)
A k ní ještě polštářky. 







úterý 3. dubna 2012

Pár fotek

Dnes bylo u nás krásně, slunečno a teplo. Stačilo vyjít na zahradu a nastavit slunci tvář. A protože hlásí na velikonoce ne zrovna hezké počasí, chtěla jsem si užít sluníčka.
Pořídila jsem i pár fotek naší jarně bující zahradě.







pondělí 2. dubna 2012

Deka ze zbytků látek

Trošku jsem potřebovala vyčistit skříňku s látkami. To proto, abych si mohla koupit nové :-)
Deka vznikla v klasické, červeno-modré kombinaci a je podšitá měkoučkou plyšovou dekou.
Vatelín jsem již nedávala, deka je i tak krásně teplá a nádherně se pod ní spí.
Tedy, abych to upřesnila, já pod ní usínám okamžitě.