Jsem zpět...

vrátila jsem se sice už v pondělí odpoledne, ale časový posun ne a ne dohnat. Od středy jsem už pracovala, ale až teď se našla chvilka na psaní.
Užila jsem si to opět náramně, pokaždé když opouštím letiště JFK a mířím taxíkem na Manhattan, mám povznášející pocit, že se vracím "domů".
Všude je cítit ta zvláštní vůně, linoucí se ulicemi. Vůně grilovaného masa, orientálních jídel, sladkých donutů a kávy. Všichni nosí kelímky s kávou, mají v uších sluchátka od mobilních telefonů a živě diskutují. Působí až komicky. Spěchají nebo posedávají po bufetech a hledí do mobilních telefonů, iPadů a Mac booků. Mám pocit, že New York je jedno velké komunikační centrum a  stravovací zařízení :-). Najíte se, kdekoliv a kdykoliv a čeho chcete, za příznivou cenu. Podezřívám Newyorčany, že doma nemají ani sporák. Na co taky, když všechno, co chtějí, dostanou koupit do plastových krabiček a papírových sáčků s plastovým příborem. Stačí si jen vybrat a nabrat...

Jen v Trump Tower servírují meníčko na porcelánu s klasickým příborem. Porce jsou to takové, že se prostě sníst nedají. Hamburg s kuřecím masem a hranolky nasytí dva lidi k jejich spokojenosti :-)

Počasí, až do neděle, bylo teplé, chodili jsme jen v tričku nebo v lehkém svetru. Sluníčko se sice za celou dobu moc neukázalo, ale to vůbec nevadilo. Ze soboty na neděli vypukla v Čechách panika s hurikánem Sandy. Měla jsem několik telefonátů od nejbližších a známých, zda jsme v pořádku a nás stále udivovalo a nechápali jsme, čeho se tak bojí. V NY bylo příjemně teplo, žádný vítr, všichni místní byli v naprostém klidu. Znepokující zprávy byly spíš z domova, kde začal padat sníh.

Takovéto mi chodili MMS, jak to vypadá u nás doma...

 
New York přijal opatření proti hurikánu Sandy až v neděli dopoledne. Okolo 17 hodiny místního času preventivně sice uzavřeli všechny parky a některé obchody a pomalu se uzavíralo metro, ale počasí stále nenasvědčovalo, že se blíží hurikán.

A jelikož nám v 22:00 letělo letadlo, a vzhledem k tomu, že hrozilo uzavření některých cest vedoucích k letišti, nasedli jsme do taxíků a odjeli s velkým časovým předstihem na letiště.

Vnitrostátní lety byly již zrušené. Rušily se i některé lety do Francie, Anglie, Španělska... My jsme letěli přes Curych se Swissem a měli jsme opravdu štěstí. Byli jsme poslední odbavené letadlo do Evropy. Let byl naprosto klidný, bez jakýchkoliv povětrnostních nástrah :-) Letecká společnost Swiss je jedna z nejlepších společností, se kterými jsem měla možnost letět, a to jak vybavením letadla, tak i přístupem personálu a asi stojí zato zmínit, že i jídlem podávaným na palubě letadla.

Jsem ráda, že jsme se stihli všichni vrátit v pořádku domů a nezůstali jsme v tom běsnícím pekle, co tam po našem odletu vypuklo. Hotel, kde jsme byli ubytovaní, byl údajně také zaplaven... Není to sice ověřená informace, ale i tak mě mrazí z představy, že bychom se nevyhnuli evakuaci.

Hotel byl pěkný, snídaně také dobrá, jen mě chybí normální slané pečivo. Veškeré jejich pečivo je nasládlé a to já nemám ráda. Prostě náš chleba a naše rohlíky jsou nejlepší :-)

Kdyby někdo potřeboval ubytování v NY, tak vřele doporučuji, a přidávám název a adresu hotelu Park South Hotel, 124 East 28th Street, New York, NY 100161, www.parksouthhotel.com

Vkládám pár fotek. Některé jsou pořízené jen mobilem, tak omluvte kvalitu.

Slavná knihovna, která se objevila v Sexu ve městě

Rušný život v ulicích

Metro, letos jsem sebrala poprvé odvahu a vstoupila tam :-)

...a dokonce jsem metrem jela...

Rockefellerovo centrum

že by stužkovaná....

 

Noční život

 

...a už doma